NEW: 
Translation into English powered by Google
Dlouho jsem se pídil po podrobnostech o sekvenci záběrů, které nechybějí snad v žádném dokumentárním filmu o spojenecké invazi do Normandie. Pomohla mi nakonec náhoda, spíše bych měl napsat Facebook, abych byl spravedlivý, lépe řečeno facebooková stránka o 359th Fighter Group, informacemi (stěží jinde dostupnými) doslova nabitá.
(Foto National Archives and Records Administration)
6. června 1944 zažila 359th Fighter Group hektický den. Od rozbřesku do pozdního večera se vydala nad Francii šestkrát, aniž by ztratila jediný Mustang. 23letý 1st Lt. John H. Oliphint, rodák z Hemphillu v Texsu, strávil ve vzduchu celkem neuvěřitelných 11 hodin a 40 minut. K poslední misi v Den D odstartoval ze základny East Wretham pět minut po 18. hodině. Jakmile piloti 359th Fighter Group za sebou nechali kanál La Manche, začali pátrat po vhodných cílech, které by mohli napadnout. Tučnou kořist objevili u Beille severovýchodně od Le Mans – dlouhý vlak. Projektily vypálené ze čtyř kulometů 1st Lt. Oliphinta provrtaly jeden z krytých vagonů, v nichž byla naložena munice, která ve zlomku vteřiny explodovala. Ohnivý mrak zaplnil téměř celý prostor, který snímal Oliphintův fotokulomet. Téměř zázrakem jím proplul, aniž by utrpěl viditelné poškození.
Štěstí ho opustilo dva dny poté. Při náletu na vlak u La Flèche, na půli cesty mezi Angers a Le Mans, jeho Mustang (sér. číslo 42-106679, imatrikulace IV-O, přezdívka "The Mad Rebel") opakovaně zasáhl flak, a ačkoliv sám 1st Lt. Oliphint byl zraněn, pokračoval v útoku. Odhodil dvě bomby, které těsně minuly lokomotivu, a teprve potom nouzově přistál. Za tuto akci byl vyznamenán Silver Star. Za dramatických okolností uprchl ze zajetí, přidal se k francouzskému hnutí odporu a v srpnu 1944 se na palubě kurýrního letounu Lysander dostal zpátky do Anglie. 1st Lt. Robert J. Booth, eso s osmi vzdušnými vítězstvími, se z této mise rovněž nevrátil. Na poslední chvíli vyskočil na padáku z neovladatelného Mustangu.
John H. Oliphint patřil k hloubkařským "pionýrům" 8. letecké armády. V březnu 1944 (tehdy v hodnosti poručík – 2nd Lt.) spolu s dalšími patnácti piloty z 353rd Fighter Group, 355th Fighter Group, 359th Fighter Group a 361st Fighter Group přidělen k experimentální jednotce v čele s Col. Glennem E. Duncanem, která měla vyzkoušet taktiku hloubkových útoků. Dostala neoficiální označení Bill's Buzz Boys, což by se dalo volně přeložit Billovi hoši, co létají proklatě nízko (Billem byl míněn Maj. Gen. William E. Kepner, velitel VIII Fighter Command při 8. letecké armádě).
V řadách 359th Fighter Group absolvoval 1st Lt. Oliphint 67 bojových misí a na svém kontě měl jeden a půl sestřelu a po jednom zničeném a poškozeném letounu na zemi.
Zdroje:
HESS, William N. 'Down to Earth' : Strafing Aces of the Eighth Air Force. Oxford : Osprey Publishing, 2003, s. 11-13
SMITH, Jack. H. 359th Fighter Group. Oxford : Osprey, 2002, s. 42
MILLER, Kent D., Fighter units & pilots of the 8th Air Force : September 1942-May 1945. Atglen, PA: Schiffer Pub., 2001. Volume 1, Day-to-Day Operations – Fighter Group Histories, s. 427-437
359th Fighter Group (Hq. Sq., 368th, 369th, 370th Fighter Squadrons), 448th Air Service Group (Headquarters and Base Service Sqaudron), 824th Air Engineering Squadron, 648th Air Materiel Squadron, 3rd Gunnery, Tow-target Flt. [Norwich, Eng., Soman-Wherry Press, n.d.], s. 17
Headquarters 359th Fighter Group. U.S. Army, 4 July 1944, s. 8
